O mně

Jmenuji se Drahomíra Kasalová (*1978), jsem členkou a konzultantkou České asociace dul (ČAD). Jako dula pracuji od roku 2012.

Žiju se svou rodinou v našem domečku v Žižkově Poli. Společně s manželem máme 3 děti (Drahušku 1999, Pavlíka 2005 a Patričku 2011).

Původní profesí jsem koňařka, už v dětství a dospívání jsem se zajímala o porody-ovšem pouze u koní :-).

To se podstatně změnilo po mém prvním, ne zcela ideálním, porodu. Během dvou let ve mně dozrálo rozhodnutí stát se porodní asistentkou, dodělala jsem si maturitu a poté chtěla nastoupit na dálkové studium, k tomu však už vzhledem ke změně legislativy o studiu PA nedošlo, což mě tehdy moc mrzelo. V této době se u nás rodila Česká asociace dul, o které jsem však ještě nevěděla.

V červenci 2010 jsem poprvé doprovázela svou kamarádku k porodu. Moc jí děkuji za tuto nádhernou a hlubokou zkušenost, při které jsem se ujistila, že právě toto je pro mě ta správná cesta.

Jelikož jsme s manželem plánovali ještě miminko, do dulího kurzu jsem nastoupila až v roce 2012 a od té doby doprovázím.

Zajímám se také o homeopatii a etikoterapii. V roce 2017 jsem dokončila studium klasické a postklasické homeopatie a otevřela si svou praxi. ( (www.homepathy.cz, www.centrumhomeopatie.cz).

Během mé dulí praxe se průběžně vzdělávám. Samozřejmostí je práce s rebozem, napářkou, tlakovými body, meditací-relaxací, spinning babies, s ženami pracuji také v průběhu šestinedělí, mohu nabídnout i laktační poradenství.

V současné době si za podpory své rodinky plním sen, studuji porodní asistenci na Palackého univerzitě v Olomouci.

Přípravy k porodu vedu v Přibyslavi. Doprovázím nejčastěji do Havlíčkova Brodu a Jihlavy, dále jsem měla možnost doprovázet v porodnicích: Vyškov, Nové Město na Moravě, Čáslav, Kolín, Pardubice, Třebíč, Ústí nad Orlicí.

Napsali o mě...

Povídání na blogu „KlubkoVlny“ od Ivany...


Ráda bych přidala svou zkušenost a doporučení na dulu Drahušku Kasalovou (chodí Havlíčkův Brod, Jihlava, Čáslav atd).

Čekala jsem miminko a věděla jsem, že k porodu potřebuji někoho zkušeného, komu budu moct věřit (bylo mi jasné, že muž bude víc vyplašený než já, navíc mám bráchu postiženého kvůli zmrvenému porodu). A Drahuška byla ta nejlepší volba. Zpětně hodnotím, že byla naprosto úžasným doprovodem už v těhotenství, kdy se mnou často zmítaly různé obavy, strachy, nejistoty a i výčitky. Vyřešila i mou obavu z toho, jak zvládnu mateřství. Na jedné straně je moc chtěné a milované miminko a na druhé straně obavy, jak nám to společně půjde, zda se budu umět postarat atd. S Drahuškou jsme vše probraly, vyzkoušely a dostala do mě vědomí, že to bude super… třeba ne vždy snadné a jednoduché, ale vše zvládnu a bude to stát za to. A k porodu (nemocnice HB) – byla tou jistotou, oporou.. velká opora už "před" porodem, kdy vyplašeno z odchodu hlenové zátky, pak asi praskla voda atd, možnost mít ji 24hod na telefonu byla skvělá. Dál možná stačí, že za celý porod jsem se ani na vteřinu nebála, a to ani o sebe ani o miminko. Nemocniční personál nemá šanci (i když byl skvělý) věnovat ženě každou minutu svého času a stále ujišťovat, nabízet možnosti, pomáhat, masírovat atd. Její podpora a pomoc při kontrakcích byla neskutečná (tuším, že jsem do ní i bouchala, tvrdí, že to nic nebylo.. vím, že se se mnou nadřela nejen při dřepu). A na porod mám krásné vzpomínky a šla bych klidně hned rodit znovu (i přesto, že úplně nedopadl jako ten vysněný). A starost v šestinedělí s nabídkou pomoci je také úžasná pro mnohdy „divokou“ psychiku. Pracuje s rebozem a homeopatiky.

Iva


S Drahou jsem rodila v havlíčkobrodské nemocnici v listopadu 2013.

Byl to můj první porod, a přestože jsem o porodech leccos četla a absolvovala jsem předporodní kurz, měla jsem pocit, že by se mi hodila nějaká zkušená kamarádka, která už má porod za sebou a která by mi pomohla zůstat v klidu, až nastane den D. Manžela jsem u porodu chtěla, ale stejně jako já neměl pražádnou zkušenost. Vlastně mi to přišlo trochu jako cesta do míst, kde to neznáme, a hledala jsem nějakého spolehlivého navigátora. Pak jsem se dozvěděla, že existují duly a soukromé porodní asistentky. Samy mají děti, aktivně se účastnily dalších porodů a vědí, co a jak. Toužila jsem rodit pokud možno bez medikamentů, s minimálním zasahováním ze strany lékařů a sester a potřebovala jsem se opřít o někoho, kdo by mi při porodu radil, co pro to mám dělat. Bezdětné kamarádky kroutily hlavou, že v porodnici přece porodní asistentky jsou, tak co blázním. Jenže nemocniční asistentky mají na starost maminek víc a není to péče natolik osobní, abych se v jejich přítomnosti dokázala uvolnit. A uvolnění je pro průběh porodu zásadní. Navíc jsem chtěla někoho, koho bych předem znala a důvěřovala mu, kdo by respektoval moje přání, komu bych nemusela nic vysvětlovat, protože bychom byli dopředu domluvení, a kdo by mi byl nablízku po celou dobu. Někoho, kdo by mi umožnil soustředit se plně na porod. I manžel byl rád, že na to nebude sám.

Drahy jsem se původně chtěla jen vyptat, jak to chodí v havlíčkobrodské porodnici, měla jsem jako doprovod už domluvenou porodní asistentku z Prahy, protože jsem na ni dostala doporučení od kamarádky. Ale padly jsme si s Drahou do oka natolik, že jsem jí dala přednost – je velmi přátelská, srdečná, vstřícná, pozitivně naladěná a v pohodě. A trochu rozhodli i koně, o které se zajímá – říkala jsem si, že když uklidní kobylu, tak mě taky.

Nakonec jsem byla opravdu moc ráda, že Drahu u sebe mám. Strávily jsme spolu třináct hodin a celou dobu se o mě starala neskutečně obětavě. Na manžela se mohu v životě spolehnout, ale jsou věci jako právě porod, kdy žena ženě rozumí mnohem lépe, bez ptaní, bez vysvětlování. Navíc mám zábrany, aby mi muž dělal třeba doprovod na toaletu, kde jsem musela vysedávat hodně často. Měla jsem díky Draze pohodlí, mohla jsem se spolehnout na její radu nebo pomocnou ruku, kdykoli jsem potřebovala.

Všechno dobře dopadlo, přesto mi velmi pomohlo, že jsem si s Drahou po pár dnech mohla o porodu zpětně popovídat. Probrala jsem s ní jako s objektivním účastníkem všechna co by – kdyby, která se mi honila hlavou, a přestala jsem je dokola řešit. Mohla jsem se krásně naplno začít těšit z mrňouska.

Určitě se vyplatí přibrat k porodu někoho zkušeného a zároveň empatického a navodit klidnou a příjemnou atmosféru, protože ten zážitek maminku hodně ovlivní, a říká se, že si ho pamatuje i ten maličký uzlíček, který se dere na svět. A jsem ráda, že jsem udělala všechno pro to, abychom oba prožili jeho vstup do světa v rámci možností co nejlépe.

Jindra


O dulách jsem slyšela již dávno, ale nikdy jsem si nedokázala představit, že bych rodila s cizí ženou, když mě přece může doprovázet manžel.
První porod jsem přijmula jako něco, co prostě musím přetrpět – manžel naštěstí přijel až na závěr, a byl to pro něj hezký zážitek, vše proběhlo docela hladce. Při druhém těhotenství už jsem ale věděla, že chci porod prožít lépe, a ne si to jenom přetrpět. A díky několika náhodám, a také knížce Aby porod nebolel, ve mně uzrálo rozhodnutí, že rodit s dulou bude pro mě ta nejlepší varianta. A manžel mě v rozhodnutí podpořil. Vyhledala jsem dulu v nejbližším okolí a setkala se tak s Drahou. Při prvním setkání jsem byla asi trochu nervózní, ale na druhé setkání jsem se již těšila, protože Draha je velice příjemná, veselá a vstřícná. Přesně taková, jaká by asi dula měla být. Probraly jsme porodní plán a nějaká rozhodnutí jsme nechaly otevřená až na chvíle porodu. Jsem za to ráda, protože veliká očekávání někdy přináší zklamání.

Jakmile začaly častější kontrakce a Draha k nám přijela, pocítila jsem velikou úlevu, že se mám o koho opřít, a to i doslova. Draha mě celou dobu porodu velice podporovala a díky tomu jsem si byla jistá, že má rozhodnutí jsou správná. Když jsme do porodnice dorazily, byla jsem opravdu šťastná, že je tu někdo, kdo zná moje přání a porodním asistentkám je sděluje a připomíná, a já se tak mohla uvolnit a soustředit jenom na miminko. Díky jejímu pozitivnímu a laskavému přístupu se jí podařilo všechna má přání prosadit, což by se mně samotné určitě nepodařilo.

Narození našeho chlapečka pro mě bylo tím nejkrásnějším zážitkem. Jsem si jistá, že nebýt Drahy, neměla bych z porodu tak skvělý pocit vnitřní spokojenosti.

Někdy maminky hodně přemýšlí, ve které porodnici rodit. Po mém zážitku s Drahou si myslím, že je jedno, která porodnice se zvolí, ale důležitější je koho má rodící žena u sebe.

Pavla